(1.sloka) Godrik ráno zvolal: "Chci školu!" A ať je velká, ať je hlavně cool!" Helga šeptá: "Klid, ty hromotluku, ať neřízneš se opět napůl." (2.sloka) Rowena si sedla stranou, plány psala, snad křivé trochu, Salazar ji mírně sleduje, snad oči měl až moc živé? (Refrén) Godrik stavěl první věž, ale spadla - chyběl hřebík. Helga smála se tak nahlas, že jí spadl špendlík zas. (3.sloka) Rowena kreslí schodiště, co samo se rádo hýbe, Salazar jí šeptá zblízka: "To je krásné... Skoro jako ty, víš, že?" (4.sloka) Godrik staví druhou věz, ale spadne - zase stejná chyba. Helga volá: "To je v pohodě, hlavně když ti žebra zůstanou celá!" (Bridge) Rowena zrudla jak jahoda, pergamen se schoval v tvávě, Helga šťouchla do Godrika: "Hele, tady něco právě..." (Refrén) Godrik mávl rukou: "Nech je, ať si klidně spolu něco mají, hlavně když mi pomůžou, tyhle zdi už dávno stát mají!" (5.sloka) Rowena protočí oči, ale usměje se trochu, Helga šeptá: "Tak tohle, to už není jen tak, brouku." (6.sloka) Godrik mezitím zuří: "Kde jsou ty hřebíky a trámy?!" Helga praví: "Možná bys je našel, kdybys nekoukal na dámy." (Bridge) Salazar chtěl chodbu tajnou, Rowena zase okna všude, Helga chtěla kuchyň velkou, Godrik zas, kdy to už sakra bude. (Final) A tak vznikly Bradavice, z lásky, chaosu a zmatku, věže křivé, sklepy temné, hlavně každý ať srdce má v pořádku.
0/500