Najdi si nůž a bodni si do těla Ducha co člověkem není. V oplatku dostal jed na krysy - říkal, že Bůh je vše co lidi mění. Hoď kámen, plivni, kopni si - prosťáček, naiva, byl plnej snění. Takovou naději dával nám přece, zas budeme šťastní prej; zdraví a sílu a klidný srdce, žít život co není zlej… Stačí jen namočit hlavu prej v řece a pak dál čestně žít - (Nekrást a neškodit, pomáhat lidem a lásce vždycky přát. Chyby a omyly řešit vždy s klidem; Říkat včas „mám tě rád“.) - (Jenomže nikdo v tom neumí plavat natož v čest uvěřit) - Tyhlety sladký a mámivý řeči Jsou jediným důvodem Proč teďka na zemi umírá v křečích Proč krví je zmoklá zem Proklatec, zdroj síly si dovolil odkrýt všem lidem, který měl na světě rád. Teď, když už je po něm, žádám vás o klid. Vyčistit čepele, zhasnout a spát! Zejtra, až na hlavu hodíme obklad, můžem mu pomníček postavit někde. A můžem říkat: "Byl všech lidí poklad! A oni ho zabili - ať shořej v pekle!" Takovou naději dával nám přece, zas budeme šťastní prej; zdraví a sílu a klidný srdce, žít život co není zlej… Stačí jen namočit hlavu prej v řece a pak dál čestně žít - (Nekrást a neškodit, pomáhat lidem a lásce vždycky přát. Chyby a omyly řešit vždy s klidem; Říkat včas „mám tě rád“.)