Růach
© Trivius 2025
March 13, 2025 at 9:29 PMv4
© Trivius 2025 Znát nikým ještě neodžité děje, co mysl od základů mění. Najít i sebemenší smysl v kapce beznaděje dřív, než naposled zasyčí a nechá po sobě jen zvuk všech tichaplných nevyznění. Prosívat proso, které dechem rosil, než hrad by obehnaly hradby. Zahradu zenu nechat zahrazenu. Teprv pak nadýchat se pro cíl a plicím přes měchy nadchnutí splácet výdechy. A jestli na laskavost zbydem sami, stejně pak s dechem Života radostně vířit nad vodami.
2 Comments
Zdeněk Vlha / český básník 6w ago
Já to beru jako točící se spirálu. Je to tak jak píšeš i Ty. Představ si to tak, že každou otočkou o 360° se dostáváš na Jákobově žebříku výš.
Trivius 6w ago
https://www.liter.cz/basne-ostatni-901872-cist
Zdeněk Vlha / český básník 6w ago
Taky hodně smutná píseň:-) Je důležité najít smysl i v těch nejmenších věcech, dokonce i v kapce beznaděje, než zcela zmizí. Já například po těch dvou traumatech už věci neberu tak vážně. Hodně se mi otočilo vědomí o 360 stupňů. A tak jsem se začal každý den učit se radovat z maličkostí.
Trivius 6w ago
Chtěl jsem ti oponovat, že obrat o 360° na první pohled míří na to samé místo, ale došlo mi, že každá naše lekce nás učí i vzestupu, takže vědomí nám stoupá po šroubovici výš a výš k pochopení. Vlastně je mi to blízké víc, než obraty přesně na opačnou stranu jen o 180°. A vděčnost je dobrá mapa k radosti. Jednou k ní dojdem.